Léčení nemoci ALS

 

Amyotrofická laterální skleróza (dále jen zkratka ALS)


ALS je možné léčit u některých nemocných. Není tuto nemoc možné léčit převážně prášky a chybným jednáním a konáním dnešních lidí. Přišel jsem na to, že možnost léčení je prozatím možná ne u všech nemocných, ale v desítkách procent pacientů. Když ne úplné vyléčení, tak zastavení zhoršování nemoci.

ODKAZ: Co je to ALS

NEMOC_ALS_3_amyotroficka-lateralni-skleroza-priznaky-projevy-pricina-lecba-3

motoneuron

NEMOC-ALS_motoneuron

NEMOC_ALS_2_als

NEMOC_ALS_1_multiple-sclerosis

NEMOC_ALS_5_Sensory-and-Motor-Neurons1

Kontaktoval jsem několik nemocnic, ale nepřišla mi žádná odpověď. Proto nechci ztrácet drahocennou energii na tyto kontakty. Hodně lidem jde pouze o sebe a nebo nevěří, že jde tuto nemoc léčit. Většina nevěřících Tomášů si hraje pouze na hmatatelné důkazy.

Rozhodl jsem se kontaktovat přímo lidi a předat jim přímo tuto zprávu, těm kteří jsou nemocní a jde jim o život, mohou mi napsat na můj mail – viz níže. Po zhodnocení stavu dotyčného se rozhodnu jestli je možná léčba.

Potřebuji pouze pracovat, abych podal důkazy nevěřícím Tomášům. Ale, HLAVNĚ chci pomoci lidem, kteří jsou nemocní a neví kam se obrátit. Níže uvádím co je ALS za nemoc.

Tímto, tuto zprávu pouštím do světa. Děkuji vám za pozornost.

 

Co je amyotrofická laterální skleróza (dále jen zkratka ALS)

Onemocnění se začne projevovat, až když počet motoneuronů klesne (asi o 40%). Do té doby nemá postižený žádné zřetelné příznaky. Amyotrofická laterální skleróza (zkratka ALS, známá též jako Lou Gehrigova choroba či nemoc motoneuronu je progresivní, fatální, neurodegenerativní onemocnění mozku, způsobující degeneraci a ztrátu mozkových a spinálních motoneuronů, tj. buněk centrální nervové soustavy, které ovládají vůlí ovlivnitelné svalové pohyby. Kvůli tomu dochází k postupné svalové slabosti až atrofii. Mozek nakonec není schopen ovládat většinu svalů a pacient zůstává paralyzován, při zachování psychických a mentálních schopností. Průměrná doba nemoci se uvádí 2–4 let, přičemž zhruba 25 % pacientů přežije 5 let a 8–16 % 10 let a 5 % žije 20 let.


Senzorický receptor je specializovaná buňka nebo část neuronu, který reaguje na rozmanité podněty. Podnětem může být různá forma energie, např. energie tepelná, elektromagnetická, chemická apod. Ta forma energie, na kterou je daný receptor nejcitlivější se označuje jako adekvátní podnět. Podráždění receptoru adekvátním podnětem vede ke vzniku elektrického odpovědi na dráždivé membráně receptoru, která se označuje jako generátorový nebo receptorový potenciál. Tato odpověď je potom různými způsoby převedena na senzorické nervy inervující příslušný receptor, na jejichž membráně způsobí vznik akčního potenciálu. Akční potenciál se aferentními vlákny šíří do centrálního nervového systému, kde je dále zpracován. Podle typu adekvátního stimulu se smyslové receptory dělí na:

700px-receptory


Alfa motoneuron je velký multipolární neuron v mozkovém kmeni a předních rozích míšních, z něhož vycházejí motorická vlákna míšního nervu vedoucí ke kosterním svalům na nervosvalovou ploténku.[1] Alfa neuron řídí volní pohyby, převážně kontrakci svalů. Soma alfa motoneuronů je součástí centrální nervové soustavy, jejich axony inervující kosterní svaly jsou součástí somatické a tedy periferní nervové soustavy.

β motoneuron je typ dolního motorického neuronu, který inervuje intrafuzální vlákna svalového vřeténka s extrafuzálními vlákny (typ vlákna pro pomalé škubnutí). Axony β neuronů jsou myelinizované a jsou tenčí a v přenosu pomalejší než alfa motoneurony. Rozeznává se statický β motoneuron, kerý inervuje řetězová svalová vřeténka a dynamický β motoneuron, který iervuje vakovitá svalová vřeténka.

 

Můj mail: 108A@seznam.cz

Dne 23.1.2016