Proč jíst živou stravu!

 

Živá strava neboli living foods je pojem označující potravu tepelně ale i chemicky neupravovanou (rawfood, Raw je v angličtině slovo odkazující na jídlo, které nebylo uvařeno – najdete např. na google.cz a jinde na internetu). Vychází z poznatků, že jakákoli tepelná úprava ničí výživné hodnoty v potravinách, mění jejich molekulární strukturu a ty se tak stávají méně hodnotnými, často zdraví škodlivými, toxickými a karcinogenními. Patří sem např. čerstvé ovoce a zelenina, ořechy a semena v podobě co možná nejbližší tomu, jak je příroda vytvořila.

Existují tři základní důvody proč dát přednost čerstvým potravinám před vařenými:

1) Zachování původní struktury a složení potravin, které zabezpečují rovnováhu mezi stovkami a tisíci výživných látek. Tepelná úprava ničí tuto rovnováhu a strukturu, což způsobuje nadměrné zatížení zažívacích a jiných orgánů. Dochází k denaturaci potravin. Především je potrava zbavena vody, která je pro její zpracování trávicím systémem nezbytně důležitá a tělo ji pak znovu musí doplnit z jiných zdrojů. V čerstvém ovoci a zelenině je obsažena ta nejkvalitnější voda jakou si lze představit. Tepelná úprava způsobuje srážení bílkovin, narušení struktury molekulárních vazeb a ztrátu schopnosti plnit svoji funkci. Denaturované bílkoviny jsou pro tělo obtížně využitelné a překyselují organismus. Tuky s tepelnou úpravou mění svou strukturu, stávají se karcinogenními a následně mají neblahý vliv na propustnost buněčných stěn. Cukry karamelizují a stávají se těžko stravitelnými. Z vazeb se uvolňují volné radikály. Nestrávená nebo nestravitelná potrava pak zanáší střevní trakt, podléhá kvašení a hnilobnému rozkladu a je potravou pro plísně a ty mikroorganismy, které jsou v těchto místech nežádoucí.

2) Teplota ničí vitamíny a minerály obsažené v potravě, některé přežijí, ovšem v již modifikované podobě. Minerály mění svoji podobu z organicky vázaných na anorganické a jsou pro lidské tělo nevyužitelné a škodlivé. Klasickým příkladem je železo. Jako organicky vázaný prvek je pro tělo esenciální živinou, ve své anorganické podobě je pro nás zcela nepoživatelné. Anorganické minerály se s vařenou potravou dostávají do krevního oběhu a usazují se v artériích a kloubech, které tak ztrácí svou pružnost a pohyblivost.

3) Třetím argumentem pro syrovou rostlinnou stravu je její enzymatická aktivita, tuto složku nejde vyrobit a ani ničím nahradit. Enzymy představují život. Jsou katalyzátory všech procesů v lidském těle, zajišťují mimojiné vstřebávání a využití vitamínů, minerálů a trávení ostatních živin. Rostliny v sobě obsahují přesně takové složení a množství enzymů, jaké je zapotřebí k jejich rozložení. Teplota 40 až 45°C představuje hranici, za kterou je převážná většina enzymů zlikvidována. Enzymy jsou tedy ukazatelem míry znehodnocení potravin. Schopnost člověka syntetizovat vlastní enzymy je limitována a soustavná konzumace stravy chudé na enzymy vede ke zhoršování metabolismu bílkovin, škrobů a tuků a k vyčerpávání organismu.

Celkově tedy ve srovnání s čerstvou rostlinnou potravou nedodává tepelně upravená strava tělu dostatek esenciálních živin, většinou pouze prázdné kalorie. Znehodnocené složky potravy zbytečně zatěžují trávicí a vylučovací orgány. Důsledkem je nadměrně toxický stav buněk, snížená vitalita a nervový potenciál, chronická únava, oslabená imunita a s tím související řada různých nemocí a civilizačních neduhů, včetně předčasného stárnutí. Člověk je jediný tvor na této planetě, který si svou stravu tepelně upravuje. Je také jako jediný postižený takovým množstvím chorob.

Ukázkou rozdílu mezi živou a tepelně upravovanou stravou je semínko slunečnice namočené do vody, nebo zrnko obilí zasazené do země. Obojí začne klíčit a započne tak nový život. Pražené semínko nebo vařené obilí by rychle shnily. V prvním případě konzumujeme živou stravu, v druhém prázdnou hmotu.

Pro živou stravu jsou nezbytné 2 domácí elektrospotřebiče: VÝKONNÝ MIXÉR a VÝKONNÝ ODŠŤAVŇOVAČ. Živiny se nachází UVNITŘ buněk, a jsou uzavřeny HOUŽEVNATOU BUNĚČNOU STĚNOU Z CELULÓZY. Pro pohodlný přenos živin z nitra buněk do krevního systému přes střevní stěny, je nutné BUNĚČNOU STĚNU BUŇKY ROZRUŠIT, a to dvěma způsoby:
1) V mixéru tupými noži buď ROZMIXOVAT
2) nebo v odšťavovači tlakem ODŠŤAVNIT.